Vinařské oblasti, podoblasti a vinařské obce Moravy a Čech

V ČR jsou definovány dvě základní vinařské oblasti - vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy. Jednotlivé vinařské obce jsou pak součástmi vinařských podoblastí.

Vinařská oblast Morava se skládá ze čtyř vinařských podoblastí - Znojemská, Velkopavlovická, Mikulovská a Slovácká (původně deset podoblastí - Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická, Podluží, Strážnická, Bzenecká, Mutěnická, Kyjovská, Uherskohradišťská a Brněnská).

Vinařská oblast Čechy se skládá ze dvou vinařských podoblastí - Mělnická a Litoměřická (původně šest podoblastí - Pražská, Čáslavská, Mělnická, Mostecká, Roudnická a Žernosecká).

Celková plocha vinic v České republice činí více než 18 700 ha. Největší vinařskou obcí v České republice jsou Velké Bílovice s rozlohou vinic přes 800 ha. V Čechách a na Moravě se mimo osvědčené mezinárodní odrůdy pěstují i nově vyšlechtěné odrůdy, jako jsou André, Cabernet Moravia, Pálava, Neronet a další.

Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast Morava má rozlohu cca 17 450 hektarů a rozkládá se zejména v kraji Jihomoravském a částečně v kraji Zlínském mezi 48° 40´severní šířky v jižním cípu Moravy a mezi 49° 20´ v okolí Brna. Moravská vinařská oblast zahrnuje cca 96 % vinic v České republice. Roční průměrná teplota v této oblasti je 9,42 °C, průměr ročních srážek je 510 mm, roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin.

Ve vinařské oblasti Morava se vyprodukuje cca 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína a pouze 20 % ročníků přináší jakost horší. Vegetační období je kratší než v západní Evropě, léto však poskytuje vyšší tepelnou intenzitu pro pěstování i vinných odrůd s pozdním vyzráváním hroznu pro zpracování vysoce jakostních vín. Zrání vinné révy probíhá v této oblasti pomaleji, což dává některým odrůdám specifické aroma. Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se specifickou vůní a kořenitostí s obsahem plné kyselinky. Moravská červená vína mají ovocitý charakter se zemitou pravostí.

Na jižní Moravě se vyskytují i vesničky vinných sklepů bez trvale žijících obyvatel.

Znojemská podoblast

Znojemská vinařská podoblast se rozkládá na 3530 ha vinic, zahrnuje 91 vinařských obcí a zaujímá 19,2 % z vinic ČR.
Podoblast je vyhlášena pěstováním bílých, aromatických vín. Chladnější klima v dešťovém stínu Českomoravské vysočiny a kamenitá půda daly vzniknout velmi zajímavým odrůdám jako Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Rulandské šedé a Sauvignon. Z červených vín je pak nejrozšířenější Svatovavřinecké a Frankovka, které se pěstují v okolí Dolních Kounic.

Vinařské obce Znojemské podoblasti

Bantice, Bohutice, Borotice, Božice, Branišovice, Bratčice, Břežany, Citonice, Damnice, Dobelice, Dobšice, Dolenice, Dolní Kounice, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hodonice, Horní Dunajovice, Hostěradice, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalovice, Ivančice, Jaroslavice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Kojetice, Krhovice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lechovice, Litobratřice, Mackovice, Medlov, Mělčany, Miroslav, Miroslavské Knínice, Moravské Bránice, Moravský Krumlov, Němčičky (okr. Brno-venkov), Nové Bránice, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramovice, Oleksovice, Ořechov (okr. Brno-venkov), Petrovice, Podmolí, Práče, Pravice, Pravlov, Prosiměřice, Rybníky, Silůvky, Skalice, Slup, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Syrovice, Šanov, Šatov, Šumice, Tasovice, Těšetice, Trboušany, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tvořihráz, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Višňové, Vítonice, Vrbovec, Výrovice, Znojmo, Želetice, Žerotice.

Mikulovská podoblast

Mikulovská vinařská podoblast se rozkládá na 4737 ha vinic, zahrnuje 30 vinařských obcí a zaujímá 25,3 % z vinic ČR.
Jde o největší a nejteplejší vinařskou podoblast pod bělostnými svahy Pálavy. Na jejích prohřátých svazích jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje, což dává především bílým vínům nezaměnitelnou chuť a aroma. Mimořádně se zde daří bílým odrůdám jako Sauvignon, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Miller Thurgau, Rulandské šedé i bílé, Veltlínské zelené, Chardonnay a místní odrůdy Pálava,  Aurelius nebo Neronet. Z červených vín se v oblasti pěstuje zejména Svatovavřinecké, Rulandské modré,  Frankovka a Cabernet Sauvignon.

Vinařské obce Mikulovské podoblasti

Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Valtice, Vlasatice, Vranovice.

Velkopavlovická podoblast

Velkopavlovická vinařská podoblast se rozkládá na 5143 ha vinic, zahrnuje 75 vinařských obcí a zaujímá 27,5 % z vinic ČR. Velkopavlovická podoblast se nachází na území Jihomoravského kraje a zahrnuje v sobě 5 okresů - Brno-venkov, Vyškov, Břeclav, Hodonín a Brno-město. Mírné svahy Hustopečské pahorkatiny se vlní za největší vinařskou obcí ČR Velké Bílovice a pozvolna klesají k Brnu. Svahy v severní oblasti z vápenitých jílů, slíny i pískovce dávají bílým vínům z této oblasti dostatek minerality, ovocného tónu s výraznou svěží vůní a vysokým obsahem kyselin. Nejrozšířenější odrůdy jsou Veltlínské zelené, Tramín, Neuburské. Díky příznivému podnebí s teplými fénickými větry a půdě z vysokým obsahem hořčíku se zde rodí velmi dobré odrůdy červeného vína, jako Frankovka, Modrý Portugal, Zweigeltrebe.

Vinařské obce Velkopavlovické podoblasti

Blučina, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Bošovice, Brno-Bystrc, Brno-Chrlice, Brno-Medlánky, Brno-Obřany-Maloměřice, Brno-Tuřany, Brno-Vinohrady, Brumovice, Bučovice, Čejkovice, Diváky, Heršpice, Hodějice, Horní Bojanovice, Hostěrádky-Rešov, Hrušovany u Brna, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobeřice, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Ledce, Lovčičky, Měnín, Milešovice, Modřice, Moravany, Moravský Žižkov, Morkůvky, Moutnice, Němčičky (okr. Břeclav), Nikolčice, Nížkovice, Nosislav, Otnice, Podivín, Přísnonice, Přítluky, Rakvice, Rašovice, Sivice, Slavkov u Brna, Sobotovice, Sokolnice, Starovice, Starovičky, Šakvice, Šaratice, Šitbořice, Telnice, Těšany, Tvarožná, Uherčice, Újezd u Brna, Unkovice, Vážany nad Litavou, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Viničné Šumice, Vrbice, Zaječí, Zbýšov, Žabčice, Žatčany, Želešice, Židlochovice.

Slovácká podoblast

Slovácká vinařská podoblast se rozkládá na 4514 ha vinic, zahrnuje 115 vinařských obcí a zaujímá 24,1 % z vinic ČR. Slovácká podoblast leží na jihovýchodě Moravy a táhne se od Břeclavi podél hranic se Slovenskem až k Uherskému Hradišti. Vína z této oblasti jsou vyhledávána pro zvláštní krásu, výrazné aroma a nezaměnitelný charakter svěží kyselinky. Výše položené vinice dávají plná vína se svěžím charakterem a výraznými aromatickými látkami. Nejčastějšími odrůdami jsou Müller-Thurgau, Muškát moravský, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Sylvánské zelené.

Vinařské obce Slovácké podoblasti

Archlebov, Babice, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Boršice, Boršice u Blatnice, Břeclav, Břestek, Buchlovice, Bukovany, Bzenec, Čejč, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky, Dubňany, Hluk, Horní Lapač, Hostějov, Hovorany, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Hrušky, Hýsly, Jalubí, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kněžpole, Koryčany, Kostelec, Kostice, Kozojídky, Kudlovice, Kunovice, Kyjov, Labuty, Lanžhot, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Mikulčice, Milotice, Mistřice, Modrá, Moravany, Moravská Nová Ves, Moravský Písek, Mutěnice, Napajedla, Násedlovice, Nedakonice, Nechvalín, Nenkovice, Nový Poddvorov, Ořechov, Ostrovánky, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Petrov, Pohořelice, Polešovice, Prušánky, Rašovice, Ratíškovice, Rohatec, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Spytihněv, Staré Město, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Stříbrnice, Sudoměřice, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov, Těrnice, Terezín, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Tvarožná Lhota, Tvrdonice, Týnec, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Uhřice, Újezdec, Vacenovice, Vážany, Velehrad, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlčnov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov, Vřesovice, Zlechov, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice.

Vinařská oblast ČECHY

Vinařská oblast Čechy patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Praha leží na 50° severní šířky. Nejvíce vinic je v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu, kde průměrná denní teplota dosahuje 8,7 °C, průměrné roční srážky činí 547 mm. Vinice nejsou souvislé a táhnou se nepravidelně kolem řek Labe, Vltavy a Berounky na jižních chráněných svazích. Větší proměnlivost počasí v jednotlivých ročnících vedla odjakživa české vinaře k dlouholetému uchovávání a zrání vín na sudech. Vína jsou tu voňavější, ale také kyselejší. Vinařská oblast Čechy se skládá ze dvou podoblastí:

Mělnická podoblast

Mělnická vinařská podoblast se rozkládá na 343 ha vinic, zahrnuje 37 vinařských obcí a zaujímá 2,4 % z vinic ČR. Mělnická vinařská podoblast se nachází na soutoku Labe a Vltavy a patří sem vinice Mělnicka, Roudnicka, Prahy i Čáslavska, ležící většinou na lehkých půdách s vápenitým podložím nebo na štěrkopískových náplavech. Vinice jsou proti studeným severním větrům chráněny masivem Českého středohoří. Labe svými teplými výpary dodává podzimním hroznům zvláštní chuť a buket a vytváří tak dobré podmínky k pěstování modrých odrůd jako Rulandské modré a Modrý Portugal. Z bílých vín se v oblasti nejvíce pěstuje Rulandské šedé a Müller-Thurgau.

Vinařské obce Mělnické podoblasti

Benátky nad Jizerou, Bechlín, Bílé Podolí, Brambory, Cítov, Dolní Beřkovice, Domousnice, Dřisy, Horka I, Horušice, Jeviněves, Karlštejn, Kly, Konárovice, Kralupy nad Vltavou, Kuks, Kutná Hora, Líběchov, Loděnice, Máslovice, Mělník, Otmíče, Praha-Troja, Praha 2, Praha 6, Praha 9, Praha 12, Semtěš, Slaný, Srbsko, Svatý Mikuláš, Štětí, Tuhaň, Velký Borek, Vinaře, Vinařice, Žehušice.

Litoměřická podoblast

Litoměřická vinařská podoblast se rozkládá na 288 ha vinic, zahrnuje 29 vinařských obcí a zaujímá 1,5 % z vinic ČR. Litoměřická podoblast je nejmenší vinařskou podoblastí České republiky a v obchodu s vínem na trzích v Praze vždy konkurovala Mělníku. Patří do ní i vinice na Mostecku s čedičovým podložím. V okolí Roudnice nad Labem je v podloží pískovec i opuka a zdejší vína tak mají bohatou mineralitu. Nejrozšířenější odrůdy jsou Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.

Vinařské obce Litoměřické podoblasti

Bělušice, Blšany u Loun, Brzánky, Březno, Hošťka, Chbany, Chlumčany, Kadaň, Klapý, Kozly, Kyškovice, Libědice, Libochovany, Litoměřice, Lovosice, Malé Žernoseky, Michalovice, Most, Obrnice, Pětipsy, Polepy, Třebenice, Třebívlice, Ústí nad Labem, Velké Žernoseky, Vilémov, Vrbice, Žalhostice, Židlovice.