Velkopavlovická oblast

Šitbořice leží 25 kilometrů jihovýchodně od Brna, v místech, kde se Dyjskosvratecký úval mění v úpatí Ždánického lesa. Údolí rozbíhající se do prudkých kopců neširokými úžlabinami je ze západu střeženo Strážkami, z východu stíněno Domaninami a Svatojánkem.

Nejstarší stopy osídlení sahají do doby neolitu a doby římské. Slované území osidlovali od doby středohradištní. Minulost je připomínána bohatými archeologickými nálezy v trati Padělky pod Strážkami a v části Staré Hory. Sídelní objekty z doby bronzové a starší železné byly zjištěny na kopci Malé Domaniny a Prostřední Torhéty.

Název obce se patrně nese již z přelomu tisíciletí, kdy na návrší Hradisko stála tvrz obývaná pánem Ješutbořem, odtud Ješutbořice, poté Jestbořice a později Šitbořice.

První písemná zmínka je z roku 1255, obec již měla kamenný kostel a faru. Ves ovládali páni z Deblína a Lomnice, v dalších desetiletích se vystřídalo mnoho majitelů, od roku 1824 pak Šitbořice patřily pánům z Klobouk u Brna.

Obec měla vždy zemědělský charakter, ve 14. století proslula svými vinicemi a řídila se vlastním horenským právem. Obecní pečeť tuto činnost zobrazuje vinařskými symboly, uvedenou pečeť doposud obec používá.

Pro Šitbořice jsou typické vinné sklepy kopané v pískovci a zpevněné spraši. Nacházíme je jak na návrší Hradisko, tak v údolí zvaném Žleb. Sklepy jsou tvořeny pouze klenbou pod úrovní zemského povrchu, nestojí nad nimi lisovna, jak je to zvykem v okolí. Šíje sklepů není klenutá cihlami, je vyhloubená přímo do skály. Nejvíce sklepů vzniklo před druhou světovou válkou.

Dalším charakteristickým znakem Šitbořic je sirovodíkový minerální pramen Štyngar. O vzniku jeho názvu se nese pověst o německém šlechtici, který se napil vody z pramene a pravil: „Das stinkt!” („To smrdí!”). Užívá se také název Štengar. Voda je oblíbená a známá v širokém okolí.

Šitbořice jsou známé ve sportu díky pořádání turnajů mistrů světa v kolové. Na pravidelné únorové zápolení se sjíždějí k odvetě úřadující i mistři i soupeři provázení stovkami fanoušků. Šitbořické sportovní celky jsou známy i ve světě sportovních šipek. Družstvo slaví úspěchy v celorepublikové soutěži jednotlivců i párů. Někteří členové se účastnili i mistrovství světa.

Několikrát do roka se v Šitbořicích konají nejrůznější kulturní akce. Posledního dubna se koná tradiční stavění máje, kterou na rozloučenou stavěli chlapci odvedení na vojnu. Nyní se na vojnu již nechodí, ale stavění máje zůstalo i s večerní taneční zábavou. Na svátek svatého Václava vesnice slaví krojované hody. V sobotu odpoledne prochází dědinou krojovaný průvod k Sokolovně, kde je poté hodová zábava. Druhý den, v neděli, si děvčata do průvodu oblékají slavnostnější kroj, chasa opět zamíří k Sokolovně, kde všichni tancují až do rána.

Základní škola organizuje slavnost na Den dětí a maškarní ples. Při škole pracuje řada kroužků, například včelařský, divadelní, folklórní atd.

V obci nechybí sbor dobrovolných hasičů. V roce 1998 oslavil 100leté výročí založení. K významnému výročí byla opravena hasičská zbrojnice, konala se slavnostní přehlídka sboru. Hasičský sbor se šitbořickou chasou pořádají Martinské hody, občas se vesnice sejde i na hasičském plese. V Šitbořicích působí řada dalších spolků, mezi nimi Myslivecké sdružení. Každoročně pořádá myslivecký ples. Český zahrádkářský svaz organizuje na velikonoční neděli místní výstavu vín s ochutnávkou a taneční zábavou.

Tělovýchovná jednota Sokol má kromě oddílu kolové i svoji fotbalovou jedenáctku, řada občanů je členy Orla.

Šitbořice v roce 1998 zvítězily v soutěži Vesnice roku v okrese Břeclav a staly se i Vesnicí roku v regionu Brno, kde byly oceněny Bílou stuhou. Oba úspěchy se podařilo zopakovat i v roce 2001.

Ve vesnici žije 1940 obyvatel v bezmála 600 domech. Šitbořice jsou přirozenou spádovou obcí pro sousední Diváky a Nikolčice. Řada obyvatel je zaměstnána v podnicích vzniklých z bývalého zemědělského družstva, většina však dojíždí do zaměstnání do Brna, průmyslového a kulturního centra jižní Moravy.

Dlouholeté pořádání Turnajů mistrů světa v kolové dalo vzniknout i spolupráci a vyměně zkušeností se švýcarskou obcí Dinhard. Každoročně se zástupci obou vesnic setkávají nad různými tématy: řízení obce, školství, podnikání… Dinhard v roce 2000 navštívil šitbořický pěvecký sbor mládeže. Při májových oslavách Švýcarům kromě písni předvedl i slavnostní kroje.

Výjimečnost viničných tratí na Šitbořicku je dána nadmořskou výškou 230 - 330 m, jižní až jihovýchodní expozicí svahů a teras. Výhřevná půda na pískovcovém podloží je bohatá na minerály vápník a hořčík. Výjimečné mikroklima a půdní složení propůjčuje našim bílým vínům svěžest, odrůdovou pravost, aromatičnost s minerální dochutí. Červená vína jsou díky hořčíku pěkně barevná, plná a robustní, s dochutí lesních a sušených plodů. Je doloženo, že náš katastr byl osídlen již od neolitu a naše viniční tratě byly osázeny révou již ve 13. století. První písemná zmínka o Šitbořicích (Setborice) je z roku 1255. Obec proslula svými vinicemi již v roce 1365 a řídila se vlastním horenským právem. Proto obecní pečeť tvoří radlice, kosíř a hrozen.